Suna je původní finské slovo označující malé stavení nebo místnost, která se po vytopení používá jako ohřívárna při saunování. Vnitřek sauny je velmi dobře izolovaný od okolí a vykládaný dřevem, které působí dobře na psychiku člověka. V sauně jsou saunová kamna (finsky kiuas), která obvykle vyhřejí místnost na teplotu od 60°C do 120°C, ale lze nalézt sauny i o teplotě 130°C až 140°C. Ve finské sauně jsou na kamnech kameny, na které se čas od času nalévá voda, aby vzniklá pára na chvíli zvýšila vlhkost vzduchu. Vlhkost vzduchu v sauně je obvykle relativně malá, několik desítek procent.

Saunování zabere určitou dávku času v našem týdenním programu a měli bychom počítat obvykle se dvěma a více hodinami. Spěch a nervozita vadí v průběhu saunování a zkušený saunofil s tím počítá a už jeho cesta do sauny je naplněna radostným očekáváním. Jestliže byl člověk vystaven značnému tělesnému nebo psychickému přetížení, je nutno saunování odložit, protože by to znamenalo další zátěž organismu.

Je-li mezi jednotlivými turnusy zachován interval nejlépe jednoho maximálně dvou týdnů, jde o pravidelné saunování. Delší časové intervaly představují formu nepravidelného saunování a prakticky se vždy začíná znovu.

Být nahý znamená lepší podmínky pro přizpůsobení organismu saunové lázni. Nahota člověka chrání. V horku lépe překonává nápor tepla, v chladu mu umožní ihned se zbavit teplotně pozitivní energetické převahy.

Za nevhodné se považuje saunování po sytém jídle, které by mělo za následek nevolnost. Před vstupem do sauny bychom si tedy měli dopřát lehký pokrm a vypít menší dávku přírodní ovocné šťávy nebo čaje. Ani po ukončení saunování žaludek příliš nezatěžujeme a vybereme rovněž lehký pokrm, nejlépe zeleninový salát, drůbež, ryby, polévku nebo jen jogurt či podmáslí.

Pro dospělé se doporučuje rozmezí mezi 8 - 15 minutami, u dětí 3 - 8 minut. Limit pro ochlazování se udává max. 2 minuty vodou, 5 minut chladným vzduchem v klidu a 20 minut za pohybu. U dětí je signálem k opuštění chladných prostor třes a namodralé rty.

Doměnka některých saunujících, že co nejdelší výdrž např. v chladné vodě bazénu vede k otužilosti, je lichá a vede spíš ke zdravotním obtížím (bolesti hlavy, u žen zánět močového měchýře). Každé působení vlhkého chladu vede k ochrnutí cév sliznice nosu a oslabení ochranné bariéry vůči průniku choroboplodných virů či bakterií.

Mnohé ženy se mylně domnívají, že saunování má za následek úbytek hmotnosti. Litujeme, ale musíme vzít iluzi, že by se při saunování hublo. Ztráta hmotnosti po saunování spočívá ve ztrátě vody, která může za půl hodiny v horku saunové lázně činit až 500g.

Přesto má saunování pro hubnoucí určitý význam, neboť vyloučením vody vede k úpravě jejího rozložení v organismu a navíc se voda odstraňuje zejména z tukových tkání, což vede k ustupování otoků. Ačkoliv se saunování během menses ženám nedoporučuje, radí mnozí lékaři krátce trvající prohřátí při bolestivých menses.

Důležitou součástí mužova života je i jeho sexuální aktivita. Praktické zkušenosti ukázaly, že po saunování se aktivita této stránky života zlepší. Ukázalo se, že u funkčních sexuálních poruch se pravidelným saunováním dosáhlo výrazné úpravy.

Saunování má vliv na celou řadu tělesných orgánů, např. na kůži, na kardiovaskulární systém, na neurovegetetivní systém, na pohybový aparát, ale zejména na dýchací cesty a psychiku.

Psychika - uvolňuje a odlehčuje napětí, zmenšuje úzkost a agresivitu a přitom povzbuzuje. Pravidelné saunování podporuje také schopnost k výkonu, zejména v druhém dni po saunování.

Dýchací cesty - vlivem saunové lázně dochází k rychlejšímu odstraňování hlenu s nabalenými mikroby, ke zvýšení tvorby obranných látek (imunoglobinu A) přímo na sliznici, k uvolnění hladkého svalstva a tím zlepšení dechu.

Nervový systém. Zmírňuje poruchy neurovegetativního systému, úzkost, nespavost a deprese.

Dýchací ústrojí. Sauna uvolňuje chronické záněty hltanu a vedlejších dutin nosních, zmírňuje bronchitidu a průduškové astma.

Kardiovaskulární systém. Saunování lze v tomto případě doporučit jen pod lékařským dohledem. Sauna má pozitivní vliv na srdeční nedostatečnost a arytmie, anginu pectoris a arteriosklarózu.

Trávící ústrojí. Napomáhá uvolnit různé typy trávících problémů a zácp.

Pohlavní ústrojí. Sauna má vliv na úpravu poruch menstruace.

Pohybový aparát. Sauna odstraňuje bolestivost svalů, lumbargo (ústřel), ischias a revmatismus končetin.

Kůži. Sauna napomáhá léčení furunkulózy (výskyt nežitů), akné, abscesů potních žláz, svědivých kožních vyrážek a alergických reakcí.

Obezitu. V sauně dochází ke stimulaci vylučovacích funkcí, které k hubnutí přispívají. Sauna sama o sobě nezpůsobuje hubnutí, neboť v sauně jsou vylučovány pouze tekutiny.

V případě řady chorob saunování není vhodné a vyžaduje doporučení lékaře. Jedná se především o těžká srdeční onemocnění, oběhovou nedostatečnost, anginu pectoris, hypertenzi (vysoký krevní tlak), pokročilé arteriosklerózy, infekční nemoci v akutní fázi, slabosti a vyčerpání, tuberkulózy a další vážné plicní nemoci, závažné formy anémie (chudokrevnosti), rakoviny a leukémie, nervové lability a epilepsie.

Po vstupu do sauny se svlékneme. Obnažené tělo je základním fyziologickým předpokladem a hygienickým požadavkem. Povrch těla musí být naprosto volný, aby se vyhovělo termoregulačním dějům v organismu, ke kterým za pobytu v horku nutně dochází. Povrch těla a vlasy omyjeme mýdlem či šampónem a opláchneme vlažnou až teplou sprchou za pomoci žíňky nebo kartáče. Ukončíme krátkým studeným polevem či osprchováním.

Po vstupu do prohřívárny si sedneme pouze na vlastní ručník či osušku. Při saunování v leže se organismus prohřívá rovnoměrně, což je pro něj lepší... Pobyt v prohřívárně není nutné měřit přesně, postačí asi 8 až 12 minut k dosažení potřebných fyziologických reakcí. Naléhavým signálem k ukončení saunování bývá vždy pocit značného horka, někdy tlakou na prsou, bušení srdce či točení hlavy, někdy i nevelké dechové tísně.

1. dráždivé (iritační) - působí výrazně povzbudivě a je vyvoláno jedním pobytem v prohřívárně s následným ochlazením. Je vhodné na ně navázat další aktivitou.

2. povzbudivé (tonizační) - představuje dvojí změnu horkého a chladného prostředí. Je velmi vhodný u malých dětí.

3. uvolňující (relaxační) - opakující se tři pobyty v prohřívárně s následným ochlazením. Navozuje výrazné tělesné i duševní uvolnění a před jeho započetím by měla být půlhodinka celkového uklidnění.

4. únavové (inhibiční) případně vyčerpávající (exhausivní) - znamená čtyř až pětinásobné opakování jednotlivých běhů. Po tomto saunování dochází k většímu útlumu a potřebě spánku, ke snížení tělesné výkonnosti a nervově-svalové pohotovosti. Bezprostředně by měl tedy následovat spánek. Tento typ saunování není vhodný po vyčerpávajícím tělesném zatížení.

5. Šesteré a více opakování pobytů v horku již není vhodné, protože může vyvolat rozvrat v iontovém hospodaření vnitřního prostředí organismu a způsobit kritický stav!!

Po každém opuštění prohřívárny jdeme vždy pod sprchu a krátce spláchneme pot a drobné šupinky pokožky uvolněné horkem. Celkové ochlazení vodou přispívá k velmi rychlému návratu normálních funkcí kardiovaskulárního systému, urychlených předchozím prohřátím k normálu. Celková koupel v chladné vodě je nejintenzivnější. Do vody vstupujeme pozvolna, můžeme se přidržovat opěrného zábradlí. V saunách dochází často k nesprávnému pochopení účinku saunové lázně a považuje se za "význačný čin", jestliže saunující vydrží v soutěži s jinými saunujícími déle, div se v horku "nevypaří" nebo v chladné vodě "nezmrzne". Tento postup není vhodný a může přivodit i zdravotní potíže.

Jakmile ukončíme poslední běh prohřívání s posledním ochlazením, ať už po jediném či po několikerých výměnách horka s chladem, spláchneme poslední zbytky potu, případně jiné nečistoty na povrchu těla. Zde jde zásadně vždy už jen o krátký styk těla s vlažnou vodou a má být ukončen krátkým osprchováním jen studenou vodou. To stačí k závěrečné očistě. Mýdla již nepoužíváme. Hygienickou očistu těla včetně umytí vlasů jsme odbyli již na začátku a dalším prohříváním organismu teplou sprchou není potřeba vyvolávat další pocení. Dnes už se ví, že omytí těla zásaditým mýdlem porušuje kyselý ochranný povrch pokožky, i když zase ne tak, aby organismu zabránilo jeho vcelku rychlému obnovení. U suché kůže se doporučuje vetřít po osušení do pokožky lehký, nedráždivý olej nebo řídkou emulsi.

K odpočinku postačí nedlouhé poležení či posezení na lehátku či na lavici, křesle, židli. Odpočíváme oblečeni v lehkém spodním prádle, případně v koupacím plášti nebo přikriti prostěradlem. Dbáme na proteplení nohou vhodnými ponožkami či obuví. Zásadně nepoužíváme jakýchkoli zábalů např. teplými houněmi či jinými přikrývkami, protože dalším neúčelným pocením se porušuje doznívající účinek saunování a může při pozvolném prochládání dojít ke vzniku "nemoci z prochlazení".

Po relaxačním, inhibičním nebo exhaustivním saunování je odpočinek nutný a je možno jej doplnit i krátkým spánkem, spíše zdřímnutím. Takový spánek je velmi osvěžující, protože je podmíněn tzv. renegeračním vagotropním účinkem saunové lázně. Po probuzení je pocit zotavení a osvěžení opravdu dokonalý a nebrání, spíše umožňuje podniknout nějakou aktivitu, nejlépe duševní, ale i nenáročnou manuální práci.

Po iritačním a tonizujícím saunování je nejlépe vynechat odpočinek a využít vzniklého osvěžení k přiměřené pohybové aktivitě, např. k chůzi na čerstvém vzduchu v přírodním terénu okolí domu, k volnému běhu, v zimě k běhu na lyžích. Doba odpočinku se tak posouvá do domácího prostředí a do doby obvyklého spánku.

Zařazení saunování do sportovní přípravy se považuje za velmi vhodné. Jednak má význam pro posílení a dlouhodobé udržení sportovní kondice, jednak v přípravě před vrcholnými sportovními výkony, ale také v odstraňování únavy po sportovních výkonech a pro posílení celkové odolnosti organismu.

Saunová lázeň provokuje svými intenzivními fyzikálními podněty zvýšení vnitřní látkové výměny, odplavení únavových a toxických látek, výdej euforizujícího mozkového hormonu betaendorfinu, výcvik krevního oběhu a zlepšení zásobení kyslíkem. Komplexní působení těchto faktorů ovlivňuje stav sil získaný tréninkem, tzv. kondici. Rychlejší rozklad a vyplavení zplodin látkové výměny a obnova tkání pomáhají odstranit únavu a zlepšit svalový výkon. Místo saunování v tréninku však musí být cílevědomé a uvážené. Bylo by chybné, kdyby sportovec užíval saunování jen jako "šafránu", právě tak, kdyby se "pařil" v sauně každý den.

Občasné užívání saunové lázně neodstraní chronicky se kupící únavu, která může ohrožovat další přípravu sportovce. Naopak zase dlouhý pobyt v prohřívárně může vyvolat rozvrat ve vnitřním hospodaření vody a minerálů.

V běžném tréninku, zvlášť dvoufázovém v přípravném období, stačí zařadit relaxační saunování 2x či 3x týdně, nejlépe vždy po ukončení denní tréninkové dávky, nejlépe navečer a před jídlem. Ve speciální tréninkové přípravě je však nutno omezit jak počet saunování, tak i délku jednotlivých saunovacích běhů.

Na počátku tohoto tréninku může být saunování podniknuto častěji a pobyt v prohřívárně delší, ne však přes obvyklých 15 minut každého prohřívání a ne více než dvě hodiny celkem, se vším co se saunováním souvisí. Na vrcholu sportovní přípravy je saunování již jen krátké, iritační s jednou výměnou horka a chladu a důraz je kladen na dostatečné ochlazení.

Ti lidé, kteří poznali význam pravidelného saunování, nelitují proto těch několika hodin týdně, které věnují psychické i tělesné relaxaci, aktivnímu odpočinku a zvýšení celkové imunity saunováním. I když se ukazuje, že saunováním lze do jisté míry ovlivňovat i průběh některých nemocí aspoň natolik, aby se nezhoršovaly, ale naopak zlepšily, to hlavní je zisk pocitu dobré kondice, umožňující i při ztrátě plné výkonnosti z důvodu nemoci opětnou chuť k životu a pracovní aktivitě. Pravidelné saunování má vliv na celou řadu tělesných orgánů. Uveďme např. vliv na kůži, kardiovaskulární systém, pohybový aparát, ale zejména má vliv na psychiku a dýchací systém.

Dříve než své děti přivedeme do sauny měli bychom vědět vše, co se saunováním dětí souvisí, co jim může prospět a čemu se naopak vyhýbat, aby účinek sauny byl co největší.

Netrpí-li dítě projevy nějakého závažného onemocnění a je-li schopno běžných životních úkonů, zejména cvičit, běhat, plavat, koupat se v horké i chladné vodě, pak se nemusíme obávat neobvyklého prostředí sauny. Takto schopné dítě se může bez obav i saunovat. Správné saunování obvykle nečiní samo o sobě zdravým dětem žádné potíže, rozhodně nevede ke vzniku nemoci. Máte-li v této záležitosti jasno, nic nebrání tomu, aby se začalo s dětmi saunovat.

Saunování je skutečně jenom podpůrná procedura, rozhodně ne vždy a vše léčící. Bylo by pošetilé si myslet, že saunování může u kohokoliv vyléčit příčinu nemoci. Saunová lázeň jako fyzikální prostředek může jedině přispět k podpoře vlastních obraných sil organismu. Ukázalo se to při sezónním výskytu onemocnění horních cest dýchacích virového původu.

Význam saunování spočívá v posílení vlastních obranných sil organismu vlivem reakcí organismu na tepelný podnět. Efekt, kterého se saunováním dětí v mnoha rodinách a mateřských školách dosáhlo, a o kterém se ví již několik desítek let i u nás, řadí saunování v tomto směru za skvělý preventivní prostředek.

Zejména u dětí respiračně oslabených a u astmatiků se projevil příznivý vliv saunování. Zkušenost o poklesu onemocnění virovými chorobami dýchacích cest, jejich lehčím průběhu a snížení počtu komplikací u dospělých, byly již před léty důvodem k zavádění pravidelného saunování do programu ochrany zdraví dětí, zejména v jeslích a mateřských školách.

Vlivem každého regulérního turnusu (s 1 či 2, max. 3 běhy), dochází u dětí bezprostředně, stejně jako u dospělých k účinku protistresových hormonů, k vylučování nadbytečné kuchyňské soli a také k přeladění vegetativní nervové soustavy důležité pro zkvalitnění různých životních funkcí (chuti k jídlu, kvalitního spánku, úpravy funkčních změn činnosti srdce a cév).

Z hlediska dlouhodobého účinku má největší význam vzestup hladin imunoglobinu A, který se vyskytuje na sliznici dýchacích cest a zabraňuje pronikání mikrobů, jeho hladina klesá teprve 7.den po saunování, což je také důvod k pravidelnému saunování jednou za týden..

Zejména u větších dětí dochází k prohloubení dýchání, protože rozpuštěním a odstraněním vazkého hlenu dochází k uvolnění dolních cest dýchacích.

Dochází k nastolení rovnováhy obou složek neuroveretativního systému, takže po saunování jsou děti zklidněny, v dobré pohodě, mají chuť k jídlu a dobře spí.

Vlivem tepla dojde při každém saunování k bezprostředním změnám v počtech specifických buněk, které jsou jednak schopny pohlcovat choroboplodné mikroby i viry, jednak vyvolat tvorbu ochranných protilátek přímo na sliznici dýchacích cest a zvýšit celkovou hladinu imunitních globulinů, které až na dobu šesti dnů udržují dostatečnou výši hladiny a tedy i schopnost dětského organismu ochránit se vůči infekcím. Dalším projevem ovlivnění obranných reakcí je pokles druhu krvinek, které jsou průvodním jevem zánětu a alergie.

Euforie (radostná nálada) a psychické i tělesné uvolnění (relaxace) jsou vyvolávány reakcí hormonálního systému. Jeho produkty(tedy různé hormony) však vyvolávají nejenom tyto stavy. Vedou i k ústupu některých druhů bolestí kloubů a svalstva, dýchacích obtíží. Kromě toho se nově rozpoznal vliv saunové lázně na zvýšení hladiny imunitních látek tzv. imunoglobulinů.

Finové celému světu ukázali, že saunovat lze od nejútlejšího věku dítěte až do vysokého stáří. V praxi saunování s malými dětmi se ukázalo, že děti na závěrečném okraji batolícího věku, tj. ve věku dvou a půl až tří let jsou již natolik pohyblivé a schopny vyjádřit své reakce na neobvyklé prostředí saunové lázně, že nic nebrání tomu, aby se s nimi začalo saunovat. Děti po třetím roce nevyvolávají při saunování už žádné potíže a dá se s nimi přesně komunikovat pokud se týká pocitů v průběhu jejich saunování.

Nejvhodnější doba k saunování, pokud dítě navštěvuje MŠ, je v dopoledních hodinách mezi 9 až 11 hodinou a to nejlépe po krátké vycházce či nenáročné pohyblivé aktivitě. Po sauně následuje oběd a odpolední odpočinek. Pro děti starší je vhodná doba odpolední, nejpozději do 18 hodin. Po saunování má následovat večeře a spánek.

Saunování dětí má stejné fáze jako u dospělých. Dítě se svlékne do naha, neboť jen tak dosáhneme dokonalé očisty těla, osprchuje vlažnou vodou, důkladně omyje mýdlem, znovu osprchuje a utře se do ručníku, případně nechá tělo neosušené, neboť kapky vody za chůze odpadnou z povrchu kůže a pod ložní osuškou vstoupí do saunové kabiny. Na celý průběh saunování dohlíží dospělá osoba, která dbá na udržení pořádku a bezpečnost dětí.

Pro vyhřívání vybereme teplotu na rozhraní pásem horkého a hypertermického vzduchu, které se nachází (při teplotě 86°C v úrovni hlavy dospělé osoby) ve výši 2. stupně pryčny, tj. kolem 90 cm nad podlahou.

Na vrcholu prohřívání obvykle po 3 - 5 minutách, maximálně po 6 - 8 minutách si mohou děti masírovat pokožku prsty, kartáčkem či masážní žíňkou. Začnou na dolních končetinách a pokračují směrem nahoru.

Po prohřátí si děti spláchnou pot z povrchu těla a následuje krátká koupel v bazénku či pobyt na čerstvém vzduchu doplněný respirační gymnastikou.

Prohřátí a ochlazení je vhodné s dětmi opakovat dvakrát, nejvýše třikrát. Celková doba saunování nemá přesahovat u dětí 30 až 60 minut a řídí se předcházející vloženou a následnou tělesnou aktivitou.

Po posledním ochlazení se děti krátce osprchují vlažnou vodou, důkladně si osuší povrch těla a obléknou se.

Osvědčuje se zařadit po skončení saunování pohybovou aktivitu , zejména vhodné jsou respirační cviky případně krátkou aromamasáž, za využití zklidňujících esenciálních olejů. Právě z tohoto důvodu jsme v našem Relaxačním Centru ve Velkých Bílovicích zařadili obě tyto aktivity do programu "Saunování s dětmi", který nabízíme do mateřských škol a věnovali jedno odpoledne pro rodinné saunování.

V praxi se ukázala jako vyhovující zásada nesaunovat dítě po nemoci a následné rekonvalescenci ještě nejméně dva týdny po návratu do kolektivu, aby se nejprve adaptovalo na prostředí.